Ať už pěstujete ovoce, zeleninu, okrasné rostliny nebo pokojovky, výskyt mšic vás zaručeně nepotěší. Tito hojně rozšíření škůdci napadají téměř všechny rostlinné druhy a obzvlášť v letních měsících způsobují pěstitelům nemalé škody. Pojďte se s námi podívat na to, jak výskyt mšic odhalit a kterými metodami se jich spolehlivě zbavíte.
Charakteristika mšice
Mšice patří mezi nejznámější a nejobávanější škůdce rostlin. Jedná se o drobný polokřídlý hmyz, který se vyskytuje po celém světě. Většina mšic má kulovité či oválné tělo o délce 2–10 mm. Její tykadla přesahují polovinu délky těla. Dále je pro mšice typické nejrůznější zbarvení. Zatímco některé druhy jsou zelené či hnědé, jiné mšice mohou mít černou, bílou nebo dokonce červenou barvu.
Rozmnožování a způsob života mšice
Životní cyklus mšic je velice pestrý. Průměrná délka života mšic se pohybuje v řádu několika dnů až týdnů. Samička mšice je za svůj život schopna naklást až 600 vajíček. Larvy se z těchto vajíček líhnou během několika dnů a jsou v této fázi velice citlivé na vnější vlivy jako je např. teplota a vlhkost. V příznivém prostředí se larvy mšic vyvinou do dospělých jedinců za několik týdnů.
Dospělé mšice se extrémně rychle rozmnožují, a to jak pohlavně, tak i nepohlavně. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco z pohlavního rozmnožování se líhnou okřídlení jedinci, z nepohlavního neboli partenogenetického vznikají bezkřídlé larvy. Jelikož se mšice většinu roku rozmnožují partenogeneticky, nemá velká část mšic křídla nebo disponuje jen redukovanými křídly.
Zajímavé je, že samci mšic se rodí až ke konci cyklu. Poté, co pohlavně oplodní samice, vzniknou vajíčka, která jsou určena k přezimování a na jaře se z nich vylíhnou bezkřídlé samičky. Těmto speciálním samičkám se říká zakladatelky a poprvé se objevují na začátku května.
Koncem května pak dochází k přemnožení mšic. V tu chvíli je potřeba, aby se mohli nově narození jedinci přemístit za potravou. A protože příroda má na vše nějaké řešení, vyvíjí se v červnu a červenci okřídlené mšice. Křídla mšic bývají světle zbarvená a uspořádána v trojúhelníkovém tvaru.
Nejčastější druhy mšic a jaké škody způsobují
Věděli jste, že na celém světě existuje více než 3000 druhů mšic? Každý druh má své specifické vlastnosti týkající se potravy, rozmnožování a vzhledu. V České republice se vyskytují jak původní druhy mšic, tak i ty, které k nám byly zavlečeny z ciziny. Na následujících řádcích si představíme ty nejběžnější druhy mšic, na které můžete narazit v České republice.
Mšice rybízová
Mšice rybízová (Aphis ribis) se vyskytuje na listech a výhoncích rybízu. Vytváří na listech rybízů puchýřky a jejich horní stranu zbarvuje do žluta nebo červena. Během zimy na rybíz mšice kladou přezimující vajíčka.
Mšice třešňová
Mšice třešňová (Myzus cerasi) se živí šťávami ze stromů třešní a jiných ovocných stromů. Na rybízu parazituje hlavně v průběhu května a června. Tato do černa zbarvená mšice produkuje medovici, kterou pokrývá jak listy, tak i plody.
Mšice maková
Mšice maková (Aphis fabae) je černozelená až černohnědá. Mezi hostitelské rostliny tohoto druhu mšic patří kromě máku i řepa, okurek, rajče a fazol. Mšice maková přenáší tzv. virovou žloutenku, deformuje listy a způsobuje opožděný vývoj rostlin.
Bílá mšice (správně molice)
Bílá mšice ve skutečnosti není mšice. Jak je to možné? Najdete-li na svých rostlinách drobné bílé mušky, bude se s největší pravděpodobností jednat o molice. Stejně jako mšice, patří i molice mezi velmi obávané škůdce. Nejčastěji napadají rostliny ve sklenících. Škody způsobují tzv. sáním na rostlinách, v jehož důsledku postupně chřadnou a nakonec uhynou. Pokud se potřebujete zbavit molic, můžete využít jejich přirozených nepřátel, kterými jsou parazitické vosičky. Více se o tzv. biologické ochraně před škůdci dozvíte v našem dalším článku.
Další druhy mšic
S ohledem na nepřeberné množství různých druhů mšic je jasné, že se nemůžeme detailně věnovat každému. Pojďme si ale shrnout některé další druhy mšic, jež často sužují české pěstitele rostlin. Patří mezi ně mimo jiné:
- mšice zelná – napadá fazolové rostliny, brambory a další rostliny
- mšice jabloňová – napadá ovocné jabloně a ovocné školy
- mšice bavlníková – známá také jako mšice tulipánová, parazituje na pokojových rostlinách, ibišku, zelenině, dřevinách a dalších plodinách
- mšice smrková – škodí okrasným smrkům, způsobuje nadměrné opadávání jehličí
- mšice švestková – mšice zbarvená do tmavě zelené barvy, způsobuje vysychání a opadávání listů a plodů
Prevence škod způsobených mšicemi
Pokud chcete předejít tomu, aby mšice napadly vaše rostliny, zaměřte se na prevenci. Věřte, že průběžné dodržování několika základních opatření je mnohem snazší a příjemnější, než řešení případných škod a likvidování přemnožených mšic.
V prvé řadě se pravidelně zbavujte plevele a likvidujte spadlé listí pod rostlinami. Plevel i spadlé listí totiž představují skvělou výchozí pozici pro rozmnožování mšic a následné přemístění na vaši zeleninu či okrasné rostliny.
Dále dbejte na kvalitní výživu rostlin, zejména formou pravidelného zavlahování. Platí totiž jednoduché pravidlo: „Čím lepší kondice rostlin, tím větší odolnost a menší pravděpodobnost napadení škůdci a výskytu chorob.” Důležitou roli hraje také pečlivé rytí půdy na podzim. Tím zničíte kukly, které by jinak přezimovaly a další sezónu vám způsobovaly potíže.
Jak odhalit výskyt mšic (nejen) na zahradě
Rostliny napadené mšicemi poznáte podle pokroucených listů se světlými skvrnami. Deformace tvaru listu je způsobena tím, že mšice z rostliny vysají šťávu. Dalším znakem počínání mšic je zpomalení růstu květů a plodů. Co se týče zasažených oblastí a plodin, velmi často se mšice vyskytují na paprikách ve skleníku. Dále také mšice najdete na rajčatech, jahodách, ibišku, rybízu a okurkách.
Indikátorem výskytu mšic mohou být také mravenci. Důvod je jednoduchý. Mravenci a mšice žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Zatímco mravenci pomáhají mšicím s transportem a přes zimu je chrání v mraveništi, mšice na oplátku mravence zásobuje medovicí, což je hustá lepkavá látka s vysokým podílem cukrů. Začnete-li pozorovat, že se kolem nějaké rostliny pohybuje podezřele mnoho mravenců, doporučujeme rostlinu pravidelně pečlivě kontrolovat. Pro více informací o tom, jak hubit mravence v domácnosti i na zahradě, navštivte náš další blogový příspěvek.
Jak bojovat proti mšicím
Když už se vaše rostliny stanou terčem mšic, měli byste vědět, jaké existují možnosti jejich likvidace. Stejně jako u hubení kteréhokoli jiného škůdce, i tentokrát máte na výběr z přírodních, biologických i chemických přípravků proti mšicím. Každá cesta má své výhody i nevýhody, které vám rádi blíže představíme.
Chemické přípravky (insekticidy) proti mšicím
Chemický postřik na mšice představuje velice účinný a rychlý způsob, jak se těchto otravných škůdců zbavit. Mezi hlavní výhody tohoto řešení patří snadná aplikace, široká škála dostupných přípravků a dlouhodobý efekt. Skvělé je i to, že chemické přípravky mnohdy dokáží zabránit šíření chorob na rostliny.
Vybírat můžete z těchto přípravků:
- Isekticid na přírodní bázi proti mšicím ve spreji – je vhodný pro okrasné rostliny, kterým nijak neškodí a mšice spolehlivě zahubí. Lze ho aplikovat jak v exteriéru, tak interiéru.
- Přírodní koncentrát na mšice určený i pro jedlé plodiny – použít ho můžete na zeleninu, ovoce i pokojové rostliny. Mšice zahubí, ale rostlinám nijak neublíží.
Proti mšicím a sviluškám (INPORO PS) koncentrát - 30ml
Insekticid na přírodní bázi k podpoře zdravotního stavu a proti mšicím, sviluškám,…
- Insekticid Mospilan na mšice – je systémový a translaminární insekticid. Lze ho aplikovat jak na pokojové rostliny, tak na ovoce a zeleninu.
Biologická ochrana
Potřebujete se zbavit mšic a současně chcete být šetrní k přírodě? Přečtěte si více o biologické ochraně před škůdci. Buď můžete sáhnout po biologickém přípravku proti mšicím, nebo se můžete pustit do hubení mšic pomocí jejich přirozených predátorů. Patří mezi ně například slunéčko východní, zlatoočka skvrnitá a mšicomar.
Předností této metody je již nastíněná ohleduplnost k životnímu prostředí. Zároveň ale počítejte s tím, že účinky biologické ochrany se projevují pomaleji než u chemických přípravků a někdy se nedostaví vůbec. To by mohl být problém zejména s ohledem na rychlé rozmnožování mšic.
Babské rady aneb jak si vyrobit domácí postřik na mšice
Mšice trápí pěstitele již po generace, a tak není divu, že za ta léta vzniklo nespočet babských rad, jak tyto škůdce likvidovat. Jedním z doporučovaných postupů je výroba domácího postřiku na mšice.
Základem domácího postřiku proti mšicím je 1 litr vody a 1 středně velká cibule či 2 stroužky česneku. Cibuli nebo česnek rozmixujte a nechte přes noc louhovat ve vodě. Poté směs sceďte a máte hotovo. Do postřikové směsi mnozí doporučují přidat i tekuté mýdlo nebo čistící prostředek na nádobí. Sami však zvažte, zda takové látky chcete stříkat na vypěstované ovoce a zeleninu.
Za přírodní postřik proti mšicím lze považovat také výluh z kopřiv. Pomocí pevných rukavic natrhejte zhruba 500 g kopřiv, nasekejte je, zalijte 5 litry vody a nechte louhovat ideálně alespoň 48 hodin. Vzniklý přírodní postřik zřeďte v poměru 1:5 a aplikujte na rostliny napadené mšicemi.
Pozor! V boji proti mšicím je klíčový včasný a efektivní zásah. Cílem je zlikvidovat mšice ještě než se přemnoží a způsobí na rostlinách nenávratné škody. Právě na rychlost a spolehlivost se u babských rad bohužel spolehnout nedá.
