Mnoho pěstitelů se každoročně trápí kvůli nadměrné červivosti třešní a višní, kterou způsobuje vrtule třešňová. Není se čemu divit – někteří kvůli červům třešně raději nejí, jiní je pracně vytahují a další je konzumují i s nimi. Tak či onak přítomnost červů nikoho netěší. Naštěstí ale existuje hned několik způsobů, jak se tohoto škůdce zbavit. Na následujících řádcích vám vrtuli třešňovou blíže představíme a poradíme vám, jak si s ní poradit rychle a efektivně.
Charakteristika vrtule třešňové
Vrtule třešňová, latinsky Rhagoletis cerasi, je drobná moucha z řádu dvoukřídlých. Dospělci mají tmavé tělo zbarvené do černa, žlutohnědou hlavu a průhledná křídla s charakteristickými skvrnami. Tělo dospělých samic vrtule třešňové dosahuje 3,8–5,3 mm. Samci jsou drobnější a jejich tělo zpravidla měří 2,9–4 mm.
Larvy vrtule třešňové aneb bílí červi v třešních
Larvy vrtule třešňové jsou charakteristické svým bělavým zbarvením. Zajímavé je i to, že prochází třemi růstovými fázemi, přičemž v první fázi měří cca 0,65 mm a během třetí dosahují až 6 mm. Od konce vývoje se larvy zkracují a rozšiřují.
Výskyt vrtule třešňové
S největší pravděpodobností pochází vrtule třešňová z oblastí kolem Středozemního moře. Dnes se vyskytuje po celé Evropě (kromě Britských ostrovů) a v některých částech Asie. S hojným výskytem těchto škodících much lze počítat téměř ve všech evropských regionech, kde se pěstují třešně a višně.
S ohledem na místo výskytu jsou rozlišovány dvě rasy vrtule třešňové – severní a jižní. Zatímco se severní rasou se setkáte v oblastech směrem od Atlantiku až k Černému moři, na jižní druh lze narazit ve Švýcarsku, v Itálii nebo třeba jižním Německu.
Život vrtule třešňové aneb kde se berou červi v třešních
Vrtule třešňové jsou známé tím, že kladou svá vajíčka na třešně a další ovocné stromy. Během května a června dokáže samice naklást 50 až 100 vajec. V praxi to probíhá tak, že samička pomocí ostrého kladélka naruší slupku dozrávajícího plodu, vpustí vajíčko do dužiny a šest až dvanáct dní poté se z něj začnou líhnout larvy. Uvádí se, že samice se líhnou o pár dní dříve než samci. V případě příznivých klimatických podmínek (slunné dny, ideálně po dešti) může docházet i k tzv. hromadnému líhnutí larev.
Larvy se po vylíhnutí snaží prokousat až k pecce plodu. Tímto způsobem se vyvíjí 3 až 5 týdnů a následně přezimují jako kukly. K přečkání zimy se většinou zavrtají v půdě do hloubky maximálně 10 cm, případně se ukryjí do spadaného listí na povrchu. Na jaře se z kukel vylíhnou dospělí jedinci, kteří jsou po několika dnech připraveni k reprodukci.
Co se délky života týče, samice vrtule žije průměrně 8–22 dnů, oproti tomu samci pouhých 5–15 dnů. Pokud se mouchy nemusí přesouvat z důvodu nedostatku potravy, preferují setrvat celý život v blízkosti místa, kde se vylíhly. Jak už bylo naznačeno, jedná se o druh náchylný na klimatické podmínky. Vrtule třešňové jsou obdobně jako jiné mouchy aktivní především během slunných teplých dní. Když prší, skrývají se v trávě či korunách stromů.
Jak škodí vrtule třešňová
Vrtule třešňová je odjakživa považována za obávaného škůdce. Není se čemu divit, dokáže totiž vmžiku znehodnotit celou úrodu. A jak to vlastně dělají? Vcelku jednoduše. Larvy vrtulí se živí dužinou třešní, višní, ale i dalších plodů. Následkem toho plody měknou, podléhají hnilobě a předčasně opadávají.
Potřebujete zjistit, zda jsou plody napadeny vrtulí ještě před tím, než se na slupce projeví hniloba? Zkuste se zaměřit na to, zda se na slupce nenachází malé prohlubně a otvůrek, kterým se vrtule do plodu dostala.
Přítomnost červů v třešních a višních je problematická zejména pro prodejce. Nejen, že je napadené ovoce nahnědlé a nevypadá lákavě, ale zákazníci už si na něm ani tolik nepochutnají. Proto jej prodejci stahují z prodeje a prodělávají na znehodnocené úrodě nemalé částky.
Vrtule třešňová ničí zejména následující rostliny a jejich plody:
- třešeň
- višeň
- zimolez
- dřišťál
- střemcha
Ochrana plodů pomocí lapačů vrtule třešňové a vrtule ořechové
Jedním z osvědčených způsobů, jak předejít červivým třešním a višním, je včasné použití lapačů na vrtule. Lapače neboli lepové desky báječně fungují jako indikátor výskytu škůdců a snižují jejich populační hustotu.
Pro maximální účinek by měly být lapače na vrtule žluté, protože tato barva samicím připomíná plody, do kterých hodlá naklást svá vajíčka. Desky lapačů jsou potřeny nevysychavým lepem, a tak na nich škůdci zůstanou přichyceni. Pořiďte si zářivě žluté lapače vrtule třešňové. Skvělé je, že tento druh lapačů můžete využít také proti vrtuli ořechové, která během července a srpnu parazituje na vlašských ořeších.
Náš tip: Lapače rozvěste rovnoměrně po obvodu koruny stromu na osluněné, tedy východní, jižní a západní strany koruny stromu. Na každý výškový metr stromu je potřeba použít 2 lapače.
Lapače vrtule třešňové a ořechové
Pasivní lapače s nevysychavým lepem proti vrtuli třešňové. Samice vrtule kladou vajíčka…
Chemický postřik – jak se efektivně zbavit vrtule třešňové
Pokud chcete mít jistotu, že vrtulím zabráníte v ničení vaší úrody, vsaďte na kvalitní chemické přípravky. Hlavní výhodou chemické ochrany je její spolehlivost a účinnost. Proti vrtuli třešňové se nejvíce osvědčil postřik celého stromu. Při opakované aplikaci postřiku zajistíte vašim plodům téměř 100 % ochranu, jelikož účinnou látku vrtule nebudou moci minout.
Aplikaci chemického postřiku proti vrtuli třešňové je potřeba správně načasovat. Ošetření se provádí během jara, a to buď proti dospělcům před kladením vajíček, nebo na právě vylíhlé larvy. Oblíbenou orientační pomůckou je, že se postřik má aplikovat ve chvíli, kdy v dané lokalitě začíná kvést černý bez. Hlavní je, aby zbyl dostatek času na bezpečné odbourání přípravku.
Pozor! Nikdy neošetřujte plody těsně před jejich konzumací. Při použití přípravku se vždy řiďte pokyny uvedenými v návodu či na obalu produktu.
Prevence škod způsobených vrtulí třešňovou
Chcete-li do budoucna zamezit tomu, aby si na vašich plodech pochutnaly larvy vrtule třešňové, existují i další způsoby ochrany. Ne všechny následující metody jsou stoprocentně účinné a praktické, pro úplnost je ale vzpomeňme.
1. Rytí půdy
Zrytím půdy v okolí ohrožených stromů a keřů zvýšíte pravděpodobnost, že se kukly dostanou na povrch a nebudou přes zimu chráněny před nepřízní počasí. Pro kýžený efekt na podzim zryjte půdu minimálně do hloubky 5–10 cm. Pamatujte však na to, že rytí půdy má svá pro a proti. Někteří odborníci jsou toho názoru, že rytí půdy narušuje křehkou vazbu původních organismů a ničí jejich práci. Ne každá půda je navíc pro rytí vhodná.
2. Vápno a vrtule třešňová
Pokud si přejete, aby larvy uhynuly ještě dřív, než se budou moci na jaře začít dále rozmnožovat a napadat vaše plody, můžete půdu pod stromy posypat prachovým páleným vápnem. Jakmile se larvy po zimě pokusí vylézt z půdy, část z nich uhyne.
3. Biologická ochrana – hubení přirozenými nepřáteli
Věděli jste, že i vrtule třešňová má v přírodě své přirozené nepřátele? Jsou jimi parazitické vosičky, které napadají larvy vrtulí. Ačkoli se biologická ochrana mnohdy jeví jako praktická a účinná, v případě ochrany celého stromu před vrtulemi bohužel není proveditelná. Pokud vás přeci jen zajímá více informací o biologické ochraně před škůdci, neváhejte si přečíst náš další článek.
Na larvách vrtule třešňové si rádi pochutnávají i jiní živočichové, typicky ptáci. Slepice dokáže vyklovat larvy z půdy, jiní ptáci pak přímo z plodů. Často se ale ozývají názory, že ani skupina slepic nikdy nedokáže redukovat počet škodlivých jedinců tak, aby nedocházelo k žádným škodám na rostlinách a plodech.
4. Další možnosti ochrany před vrtulí třešňovou
Jestli máte možnost zakrýt celý strom či keř sítí, může jít o dobrý způsob ochrany (nejen) před vrtulí třešňovou. Dále pamatujte na to, že středně pozdní a pozdní odrůdy třešní jsou vrtulemi napadány podstatně více než odrůdy mladší. Proto se vyplatí pořídit si takovou odrůdu třešně, kterou budete mít sklizenou dřív, než se vrtule probudí po zimě. Mezi rané odrůdy třešní patří například Kasandra nebo Rita.
