Třásněnky – jak likvidovat nenápadné škůdce v bytě i na zahradě

Charakteristika třásněnek

Třásněnky jsou nenápadným, zato hojně rozšířeným druhem hmyzu, o kterém pěstitelé nemají zdaleka takové povědomí jako třeba o mšicích či sviluškách. Škody přitom dokáží napáchat srovnatelné.

Způsob života třásněnek je velice pestrý. Rozmnožují se oboupohlavně a za rok může vzniknout až 15 nových generací. Zajímavé je, že existují i výlučně samičí populace třásněnek, které vznikají partenogeneticky bez oplodnění samcem. Řád třásnokřídlí se vyvíjí na pomezí dokonalé a nedokonalé proměny. Svůj název, latinsky Thysanoptera, získal podle třásnitých křídel.

Jak vypadá třásněnka

Co se vzhledu týče, třásněnky mají dlouhé válcovité tělo a měří pouze pár milimetrů. Dospělé třásněnky bývají zbarveny do tmavě hněda až černa, zatímco larvy jsou bělavé až žluté a nemají vyvinutá křídla. Všechny třásněnky mají krátká tykadla, silné nohy a bodavě sací ústrojí.

Kde se třásněnky vyskytují

Třásněnky dokáží žít v nejrůznějších prostředích. Rostliny napadají v bytě, na zahradě, ve skleníku i na poli. Z pokojových rostlin se třásněnky často vyskytují na orchidejích. Na zahradách a polích bývá terčem třásněnek zelenina a obilí.

Hojnému výskytu třásněnek přispívá i fakt, že na našem území nemají tito škůdci žádného přirozeného nepřítele kromě několika druhů dravých brouků a zvláštního druhu třásněnky Aeolothrips intermedius.

Škody na rostlinách způsobené třásněnkami

Larvy i dospělé třásněnky škodí primárně tím, že z povrchových buněk rostlin sají šťávu. V důsledku toho dochází u napadených rostlin k snížení fotosyntetické aktivity, úbytku vitality, a nakonec i deformaci a usychání listů. Pro obchodníky s rostlinami a plodinami může výskyt třásněnek vyústit ve velké finanční ztráty, jelikož způsobí jejich neprodejnost.

Kromě vysávání rostlinných šťáv se s výskytem třásněnek pojí i další rizika. Přenáší totiž celou škálu virových chorob. Například třásněnka západní šíří závažný virus bronzovitosti rajčete, který napadá široké spektrum rostlin včetně salátu, rajčat a paprik.

Jak odhalit napadení rostlin třásněnkami

Jak už to tak u škůdců bývá, čím dříve jejich výskyt odhalíte, tím větší máte šanci na jejich záchranu. U třásněnek to ale bohužel není tak jednoduché. Vzhledem k jejich miniaturní velikosti je velice snadné škůdce přehlédnout.

Mezi indikátory výskytu třásněnek, které lze pozorovat a na které byste si měli dát pozor, patří světlé až stříbřité skvrny a tmavé kapky trusu na listech napadené rostliny. Pokud si všimnete, že se na rostlině nachází bledé „mapy”, zkuste zahýbat s listem a třásněnky by se měly začít hemžit. Larva či dospělec třásněnky na pohled vypadá jako drobná čárka.

Výskyt třásněnek většinou doprovází také dříve zmíněná deformace listů. Pamatujte však na to, že pokud na rostlině odhalíte třásněnky jedním z těchto způsobů, s největší pravděpodobností bude již hojně napadena a bude obtížnější škůdce likvidovat.

Druhy třásněnek

Věděli jste, že se ve střední Evropě vyskytuje více než 300 druhů třásněnek? Z toho v České republice je jich známo přes 220, ale nemusíte se bát, naštěstí jsou škodlivé pouze některé z nich. Jednotlivé druhy třásněnek se liší převážně rostlinami, na kterých parazitují. Mezi nejznámější třásněnky, které se vyskytují na našem území, patří:

• třásněnka zahradní (Thrips tabaci) – parazituje zejména na okurkách, paprikách a rajčatech v krytých prostorách, případně na cibuli pěstované na poli
• třásněnka skleníková (Heliothrips haemorrhoidalis) – napadá okrasné rostliny pěstované ve skleníku, např. fíkovníky
• třásněnka hrachová (Kakothrips robustus) – škodí tvořícím se luskům hrachu a fazolí, mezi příznaky poškození patří opadávání květů a poupat, změna tvaru lusků
• třásněnka modřínová (Taeniothrips laricivorus) – způsobuje šednutí, deformaci a předčasné opadávání jehličí
• třásněnka mečíková (Taeniothrips simplex) – poškozuje květenství mečíků již ve stádiu poupat, nejčastěji napadá červené odrůdy

Prevence výskytu třásněnek

Velice často se proti třásněnkám využívají modré lepové desky, které fungují jako optické lapače. Nejen, že lepové desky signalizují případný výskyt třásněnek, ale také dokáží snížit jejich populační hustotu.

Další možností je své rostliny chránit mechanicky pomocí sítě proti hmyzu. Aby byla taková síť účinná i proti třásněnkám, musí být vyrobena z velice husté síťoviny. V neposlední řadě se doporučuje aplikovat na rostliny přípravek s výživnými látkami, které podpoří odolnost rostlin před škůdci.

Náš tip: Ať už pěstujete okrasné či užitkové rostliny, nikdy nepodceňujte pravidelný monitoring výskytu škůdců a chorob. Na pečlivou kontrolu nezapomeňte ani ve chvíli, kdy si pořídíte domů či na zahradu novou rostlinu. Při podezření na výskyt třásněnek může přijít vhod lupa.

Metody likvidace aneb jak se zbavit třásněnek

První metodou, kterou stojí za to vyzkoušet, ačkoli od ní nelze očekávat stoprocentní účinnost, je sprchování. Co tím máme na mysli? Odhalíte-li na vašich rostlinách třásněnky, které se zatím nestihly přemnožit, zkuste celou rostlinu osprchovat. Pod silným proudem vody třásněnky mnohdy opadají a pokud tento postup párkrát zopakujete, možná se jich zbavíte úplně.

Pokud jsou třásněnky přemnožené a proud vody nezafungoval, je dobré vědět, jak na skutečně účinnou a rychlou likvidaci. Proti přemnoženým třásněnkám doporučujeme použít kvalitní chemický postřik. Hlavní výhodou chemické likvidace škůdců je vysoká efektivita zásahu a rychlý výsledek. Dejte si však pozor na to, abyste nesprávným použitím chemického preparátu neohrozili užitečný hmyz (typicky opylovače). Vždy se řiďte konkrétními pokyny k aplikaci, které naleznete na obalu produktu.